Tisková zpráva: pecka nebo k ničemu?

Jeden z „nejlepších“ způsobů, jak pálit čas a peníze v PR je chrlení tiskových zpráv. Klientům vysvětlujeme, že tisková zpráva je dnes nejméně efektivní nástroj komunikace (pokud nejste jedna z největších automobilek, která vydává jak na běžícím pásu zprávy o nových modelech, jejich motorizacích či akčních slevách – což jsou témata, která relevantní novináře zajímají a tisknou je). Tiskové zprávy si interně dělíme následovně:

„Pecka“ (odhadem 2 procenta) – zkuste k tomu vymyslet nějakou super kreativní rozesílku, zavolejte předem pár známým novinářům, že budete vydávat věc, kterou by neměli minout, prostě z toho vyždímejte, co se dá. Obvykle to vyjde a publicita je nadprůměrná.

„To by mohlo novináře zajímat“ (8 procent) – pošlete na relevantní novináře. Část jich to použije hned, část schová na později, třeba jako podklad pro trendový text.

„Aby o nás věděli“ (10 procent) – řekněte klientovi, že to asi novináři nevydají, ale je to pro ně relevantní zajímavá informace, kterou si doplní obrázek o firmě a někam si ji založí (ti s dobrou pamětí si na ni můžou v případě potřeby vzpomenout). A pošlete umírněně jen těm, kteří se o obor do hloubky zajímají.

„K ničemu“ (80 procent) – snažte se vysvětlit, že s tímhle je lepší novináře neotravovat. Až to totiž budete příště vydávat něco zajímavého a důležitého, mohlo by se stát, že to novinář bude automaticky považovat za spam a rovnou smaže.