25 let aneb ohlédnutí do doby PRavěké
25 let? To je tak dávno, že jsem spoustu věcí už úplně zapomněla. Ale podstata práce se asi nemění. Největší rozdíl byl v používání technologií. Dovede si dnes někdo představit, že jsme tehdy neměli mobily ani počítače? Jak jsme vlastně PR dělali?
Zorka Mašková, Key Account Manager
3. září 2018
Event managementAccount managementKlientPublishing
Fotoarchiv v devadesátkách
Tiskové zprávy jsme psali na psacím stroji a nosili množit do kopírovacího centra. Vlastní kopírka bylo UFO – myslím, že tenkrát vážila asi tak půl tuny a stála milion korun. Kopie jsme pak kompletovali, sešívali a skládali do obálek. Fotografie nebo diapozitivy se nechávaly kopírovat ve fotolabu a přidávaly do obálek. Potom pěkně nadepsat jména, adresy, nalepit známku a šup na poštu.
Ta sláva, když jsme koupili první fax. A ještě větší sláva, když jsme za padesát tisíc koupili další, s pamětí na pár desítek čísel a možností rozesílat „tiskoše“ hromadně. Pak jsme měli software na faxování z počítače. Taky stál pár desítek tisíc. Každá redakce samozřejmě tenkrát měla jedno faxové číslo pro všechny....
V té době také nikdo z nás ani z novinářů neměl vlastní mobilní telefon. Sháněli jsme proto novináře na redakčních pevných linkách, schůzky plánovali několik dnů dopředu, vše bylo ale tak nějak klidnější, Informace plynuly podstatně pomaleji a věci měly svůj čas.
Ani nemusím říkat, jaký byl pro nás zázrak, když jsme měli první společný počítač... Tiskové zprávy jsme postupně začali posílat mailem... Jenomže v redakcích byl také nejdřív jeden společný email pro všechny redaktory.
Je pravda, že dřív byla spousta věcí mnohem náročnější a vyžadovala víc času. Dnes je práce s informacemi podstatně rychlejší a jednodušší. Skoro každý má přece internet v mobilu, kde si najde, co právě potřebuje. Možná proto si ale na druhu stranu řadu věcí nepamatujeme - protože si cokoli kdykoliv můžeme vyhledat... Jenže běda, když pak náhodou nemáme signál – jsme ztraceni.
Co je ale důležité – komunikace nás bavila tehdy a baví nás i dnes. Její podstata se totiž nijak nemění.
SDÍLÍME S VÁMI
NAŠE NÁZORY A KNOW-HOW
Autorizace: Dají nám to přečíst?
Autorizace rozhovoru klienta s novinářem. Vyžadovat ji nebo ne, když většina velkých médií autorizaci ve svých profesionálních kodexech zakazuje?
„Reklama zadarmo“: Hledáme témata
Jsou zadavatelé, kteří si myslí, že public relations je reklama skoro zadarmo. Tedy, že řeknou „přineste mi kampaň a já vám povím, jestli se mně líbí.“.
Cool tiskovka? Uděláme ji na poli!
Jedním z těžkých úkolů je klientům vysvětlovat, jak kontraproduktivní je, když prostor pro tiskovku bude co nejvíc „cool a in-line“ s marketingovým positioningem.
Tisková zpráva: pecka nebo k ničemu?
Jeden z „nejlepších“ způsobů, jak pálit čas a peníze v PR je chrlení tiskových zpráv. Klientům vysvětlujeme, že tisková zpráva je dnes nejméně efektivní nástroj.
Ohlédnutí do doby PRavěké
25 let? To je tak dávno, že jsem spoustu věcí už úplně zapomněla. Ale podstata práce se asi nemění. Největší rozdíl byl v používání technologií.
Nabízíme „Exkluzivní rozhovor“
Typická situace: do ČR přijíždí vysoce postavený manažer klienta. A chce dát do médií několik rozhovorů. Jak na to? Za prvé si musíte vybrat tituly.
Média jsou objektivní. Nebo ne?
Fakt, že řada výstupů v médiích není objektivních, je jasný. Důvody jsou různé. Na prvním místě je to tak, že média jsou „hlídacími psy demokracie“.
Proč jsme podpořili knížku o PR
Řada z nás v agentuře jsme bývalí novináři, a proto víme, jak to v redakcích chodí. Bohužel to často nevědí někteří kolegové v PR ani manažeři klientů.
Image vytváří vše, co děláme
Dokud to standardní politické strany nepochopí, budou to mít populisté v bílých košilích s rozhalenkami pořád velmi jednoduché.
Krize z nedostatku informací
Ačkoliv to může vypadat absurdně, největší škody při krizové komunikaci obvykle způsobí prostý fakt, že ten, kdo má komunikovat s médii, přesně neví, …
Nic to nechce, jen psát lehce
Jak udělat firemní magazín tak, aby byl čtivý, redakce se při tvorbě nezbláznila a z tiskárny vyjel včas a radost pohledět? V tomto textu si řekneme pár zásad …
Miluj klienta svého! Nebo ne?
Malé zamyšlení nad vztahem klient – agentura. Jsou tací, kdo si myslí, že klienta musíš milovat, jinak tvá práce nebude stát za nic. Takže: musí to být láska?
Bělohorská 260/39
169 00 Praha 6 - Břevnov,
Česká republika
