Média jsou objektivní. Nebo ne?

Fakt, že řada výstupů v médiích není objektivních, je jasný. Důvody jsou různé. Na prvním místě je to tak, že média tu jsou historicky proto, aby byla „hlídacími psy demokracie“.

Martin Frýdl, Executive Partner
15. listopadu 2021
KlientMedia RelationsMedia tréninkKomentář

Vysvětlujeme tedy klientům, že novináři vždy stojí na straně veřejnosti, ať už proti politikům či korporacím. A my, pokud chceme vysvětlit, že jsou věci trochu jinak, se musíme snažit. Prostě jsme automaticky v kontumační nevýhodě a musíme to tak brát.

Někdy ale ani to nestačí. Typické jsou televizní reportáže. V televizi jsem pracoval a vím, jak to chodí. Ráno dostane redaktor zadání „udělej dneska repku o tom, jak skandálně firma XY odrbala klienty“. Redaktor stráví celý den v terénu s tříčlenným štábem a prostě nemůže odpoledne přijet a povědět editorovi „Hele, ono je to jinak, ti lidé se snažili odrbat tu firmu a ona se jen brání.“ Taková reportáž se totiž nedá odvysílat a celodenní práce kompletního štábu by byla v tahu. Proto si podle mne většina televizních redaktorů možnost, že by věci mohly být jinak, už když vyjíždí z redakce, podvědomě vytěsňuje z hlavy, a vy zkrátka nemáte šanci.

Dalším důvodem je nedostatek času. Novináři jsou pod obrovským tlakem, problematika je často složitá a články se sekají jako housky na krámě. Když máte na stole nějakou kauzu, potřebovali byste několik dnů na rešerše a pochopení souvislostí. A vy namísto toho máte čtyři hodiny do uzávěrky.

Pak jsou tu novináři a média, která zkrátka mají nějaký pohled na svět. A do něj se snaží napasovat realitu. Funguje to bohužel všude na světě – třeba v USA jednu a tutéž věc úplně jinak odreportují CNN a FOX News. Když jsem pracoval v novinách, snažil jsem se redakci řídit tak, abychom byli maximálně objektivní. Ale dnes jsme v jiné době. Na trhu je obrovská konkurence, každé médium píše pro svou cílovku, a proto se na svět dívá jejím pohledem a v redakci shromažďuje novináře se stejným světonázorem, který se promítá do podoby článků. Pravicové podnikatelsky orientované médium tak třeba může napsat, že nový výrobek vašeho klienta je skvělý a pomůže další expanzi české firmy do zahraničí. Levicově orientované médium založí článek na tom, že výrobek přispívá k další globalizaci a plýtvá vzácnými zdroji surovin.

To vše ale neznamená, že novináři jsou špatní. Taková je prostě realita doby a my píárové s ní musíme pracovat.

SDÍLÍME S VÁMI
NAŠE NÁZORY A KNOW-HOW

Autorizace: Dají nám to přečíst?

Autor: Radka Mlejnková | 26. července 2021

Autorizace rozhovoru klienta s novinářem. Vyžadovat ji nebo ne, když většina velkých médií autorizaci ve svých profesionálních kodexech zakazuje?

„Reklama zadarmo“: Hledáme témata

Autor: Michaela Procházková | 25. března 2021

Jsou zadavatelé, kteří si myslí, že public relations je reklama skoro zadarmo. Tedy, že řeknou „přineste mi kampaň a já vám povím, jestli se mně líbí.“.

Cool tiskovka? Uděláme ji na poli!

Autor: Zdenka Učňová | 7. února 2022

Jedním z těžkých úkolů je klientům vysvětlovat, jak kontraproduktivní je, když prostor pro tiskovku bude co nejvíc „cool a in-line“ s marketingovým positioningem.

Tisková zpráva: pecka nebo k ničemu?

Autor: Vojtěch Jurásek | 20. července 2020

Jeden z „nejlepších“ způsobů, jak pálit čas a peníze v PR je chrlení tiskových zpráv. Klientům vysvětlujeme, že tisková zpráva je dnes nejméně efektivní nástroj.

Nabízíme „Exkluzivní rozhovor“

Autor: Martin Frýdl | 2. prosince 2021

Typická situace: do ČR přijíždí vysoce postavený manažer klienta. A chce dát do médií několik rozhovorů. Jak na to? Za prvé si musíte vybrat tituly.

Média jsou objektivní. Nebo ne?

Autor: Martin Frýdl | 15. listopadu 2021

Fakt, že řada výstupů v médiích není objektivních, je jasný. Důvody jsou různé. Na prvním místě je to tak, že média jsou „hlídacími psy demokracie“.

Image vytváří vše, co děláme

Autor: Martin Frýdl | 11. září 2017

Dokud to standardní politické strany nepochopí, budou to mít populisté v bílých košilích s rozhalenkami pořád velmi jednoduché.

Krize z nedostatku informací

Autor: Jan Klíma | 2. dubna 2018

Ačkoliv to může vypadat absurdně, největší škody při krizové komunikaci obvykle způsobí prostý fakt, že ten, kdo má komunikovat s médii, přesně neví, …